Hodně často se mě ptáte kolik vážím. A odpověď? Já se nevážím, takže přesně netuším. Jediné, co se snažím vnímat a nepřehlížet je odraz v zrcadle, protože ten mi prostě řekne nejvíce. I když vám totiž váha může ukázat nižší číslo, může to být kvůli tomu, že vám třeba "povolil" zadeček, nebo že jste ztratili svalovou hmotu. Ne vždycky to musí být pokrok dopředu. Naopak když vám váha ukáže vyšší číslo, nemusí to znamenat, že jste přibrali jen tuk. Je možné, že jste zamakali na rukách, nebo celkově jste prostě dřeli a vaše tělo nabralo nějaké ty svaly. Což je přeci pokrok dopředu a určitě to není něco z čeho by se měl člověk hroutit, ale spíše radovat. Proto jsem už před pár lety odložila váhu a spíš se snažím vnímat svoje tělo tak, jak ho vidím. Svoje tělo už znám, takže si dokážu všimnout, zda jsem přibrala tuk, nebo svaly. A nebo kdy jsem stejná a nikam se to nehýbe. Pokud chcete mít svoje tělo trochu víc pod kontrolou, tak doporučuji měřit míry. Pořád je to něco, co je daleko vhodnější pro měření progressu, než naprosto zbytečné vážení, které vás bude akotá stresovat.

Ke snídani jsem dělala rebarborový koláč. Přesný recept bude brzy tady na blogu. Každopádně je to obkoukaný od nezdravého receptu na tento koláč od mamky. Pamatuji si ho z dětství, kdy jsem ho vážně milovala. A když jsem nedávno v obchodě viděla Rebarboru, hned mě napadlo zkusit jeho zdravější verzi. Hrozně mě totiž baví vzít nějaký nezdravější recept a připravit ho po svém. Už jsem takhle například dělala moje milované Lasagne, pizzu, burger a třeba i spoustu druhů koláčů. No dopadl fantasticky a musela jsem se pochválit. Podle mě to byl nejlepší koláč, jaký jsem kdy upekla, takže se opravdu těšte na recept!

Každý den chodím na procházky. Snažím se trávit hodně času v přírodě a sama na sobě cítím, že když nejdu jeden den do lesa, cítím se hůř. Je to takový balzám na duši. Obzvlášť teď, když je venku tak nádherně. Tentokrát jsem šla i s mamkou a ušly jsme cca 10 tisíc kroků. Venku jsme byly přes hodinku a půl. Kéž by bylo takhle krásně pořád. Všechno je rozkvetlé, zelené a člověk načerpá za jednu procházku tolik pozitivní energie, že neví co s ní. Už dávno vím, že být fit není jen o tom cvičit, ale i o aktivitě během dne. A procházky jsou něco, co mě opravdu udržuje v kondici a dobré náladě.

Než jsme vyrazily s mamkou na procházku, daly jsme si vařit brokolici a květák na oběd. Měla jsem v plánu udělat jeden moc výborný oběd, který jsem ale neměla hrozně dlouhou dobu. Květákovo-brokolicové placičky s bramborovou kaší! No dopadlo to úžasně. Uvaříte a rozdrtíte květák a brokolici. Přidáte vajíčka, špaldovou celozrnnou mouku, majoránku, sůl, pepř, cibulku a pečete na pánvi. K tomu jsem udělala bramborovou kaši s rostlinným mlékem a všichni doma se oblizovali až za ušima!

V posledních dnech jsem se cítila hrozně. A můžou za to hormony, které mi tento měsíc daly vážně zabrat. Ano, šlo o holčičí záležitost. Každopádně tento měsíc jsem byla nafouklá asi tak 100x víc než normálně, během jednoho dne šla moje nálada z nejvíc happy holky pod sluncem na náladu "nemluv na mě, nebo se rozbrečím, protože je všechno na prd." Fakt netuším co to bylo, ale neměla jsem náladu absolutně na nic, motivace ke cvičení byla pod bodem mrazu a chtěla jsem jen jediné - být zase zpátky a těmto dnům dát sbohem! Včera ráno jsem se probudila, už od rána mě bolela hlava a byla jsem úplně na pěst. Ale přes den se to konečně po pár dnech lepšilo. Jak jsem šla do lesa a trochu více odpočívala, tak se mi udělalo líp a večer jsem dokonce cvičila a měla jsem radost, že se cítím konečně líp. A ano, nejsem vždycky pozitivní a ano, i já mám tyhle stavy. Většinou teda jen jednou za měsíc, ale když už, tak pořádně. :D 

Momentálně cvičím podle mého e-booku "Fit s Péťou" a mého V.I.P členství. Kombinuju to dohromady, jedu od začátku a tréninky většinou střídám. V členství jsou i videa, navíc natáčím na YouTube, takže sem tam padne i nějaké to cvičební video. Jako třeba včera. Měla jsem náladu se pořádně zničit, protože jsme konečně měla energii na cvičení a tak jsem si dala dvě videa z členství. Nejdřív jsem odmakala video na ruce. Měla jsem radost, protože jsou v něm zařazené cviky s činkami a já jsem použila k tréninku ty co mám na chatě. Mají čtyři kila! Takže jsem měla dobrý pocit, že jsem se zase někam posunula. Protože moje ruce byly vždycky jedna z nejslabších částí mého těla. Ovšem jak teď poctivě jedu podle mých programů, tak se moje ruce opravdu hodně změnily a cítím, že cviky, které jsem dřív nedávala, nebo jsem při nich umírala, teď dávám úplně s jistotou. Což člověka opravdu potěší. 

Nakonec jsem si dala dvě cvičební videa z mého členství. Bohužel vám sem nemůžu dát odkazy, protože jsou jen pro slečny, které moje členství mají. Ale nejdřív jsem si dala ruce, což mi zabralo 25 minut a potom jsem zapla video na bříško, které má 15 minut. Musím ale říct, že za tak krátkou dobu jsem byla totálně vyřízená, spocená, ale strašně happy! Nakonec jsem měla vážně skvělou náladu a cvičení mi k tomu taky pomohlo. Momentálně cvičím tak 4x-5x týdně, většinou kolem 45-60 minut a vyhovuje mi to takto nejvíce.

Slaný koláč je jedno z mých oblíbených jídel k večeři. Je to jednoduché, rychlé a výborné. Občas dělám těsto sama ze špaldové mouky, ale tentokrát jsem zvolila listové těsto, které jsem měla v lednici a mám ho hrozně ráda. Náplň jsem udělala z chřestu, pórku, cibule, Ementálu, rostlinné smetany a vajíčka. Samozřejmě jsem všechno osolila a opepřila. Pak jsem koláč dala do trouby a během půl hodinky je hotový. Musím říct, že ještě víc mi chutná studený, takže hádejte co právě jím při psaní tohoto článku? :P 

No a to je z dnešního článku všechno, snad se vám líbil a předal vám nějakou inspiraci. Budu se těšit zase příště a vy mi dejte do komentářů vědět, zda chcete takových článků více. Mějte krásný den!